Klářin projekt získal podporu na dobu řešení od dubna 2021 do března 2023. Kromě Kláry byli/jsou členy řešitelského týmu Jakub Sláma, Kamila Homolková (do srpna 2021), Petra Čechová (od září 2021), Jolana Kohoutková (od října 2021) a Anna Chromá (od dubna 2022). Odborným konzultantem projektu je Filip Smolík. Celý tým se v rámci tohoto projektu věnuje dvěma výzkumným oblastem. Jednak to jsou vybraná měřítka obecné jazykové vyspělosti a jejich adaptace pro použití na českých (korpusových) datech; a jednak to je morfologická anotace Korpusů rané češtiny. Z měřítek jazykové vyspělosti se projekt věnuje různým způsobům měření průměrné délky výpovědi (ve slovech, slabikách a morfémech) a měřítku Index of productive syntax (Scarborough, H. S. (1990) a Altenberg, E. P., Roberts, J. A., & Scarborough, H. S. (2018)), který byl v rámci projektu adaptován na češtinu. K porovnání různých měřítek se využívá jak korpus LABELS2018, tak korpus Chroma v1.0. Dětské promluvy v korpusu Chroma v1.0 jsou morfologicky značkovány pomocí poloautomatické anotace (s využitím nástroje MorphoDiTa; Straka, M. & Straková, J., 2016).
Radkův projekt se zaměřuje na syntax a sémantiku wh-konstrukcí, a to z pohledu formálnělingvistického a mezijazykového, zároveň jsou zkoumána korpusová data a projekt zahrnuje i experimentální výzkum (podrobněji viz https://www.radeksimik.eu/minilab.html). Klára Matiasovitsová se v rámci něj věnuje osvojování wh-konstrukcí dětmi. Předpokladem je, že si děti budou osvojovat konstrukce v souladu s hierarchií: otázky > zanořené otázky > korelativa > vztažné věty bez hlavy / s lehkou hlavou > vztažné věty se jmennou hlavou. K ověřování této hypotézy využívá jak korpus Chroma v1.0, tak korpus LABELS2018. Zkoumá i souvislost mezi osvojováním wh-konstrukcí dětmi a frekvencí těchto konstrukcí v řeči orientované na dítě.